Praha 3. března 2025 (PROTEXT) – Razantně se zvyšující poptávku po zhotovení průkazů energetické náročnosti budov (PENB) zaznamenávají v těchto měsících energetičtí specialisté z konzultační společnosti PKV. Po deseti letech od zavedení zákonné povinnosti totiž končí platnost první generace takzvaných štítků a majitelé mají povinnost nechat si je obnovit. Vlastníci budov se teď ovšem často diví. Za deset let se změnila pravidla pro rozřazování do jednotlivých tříd, protože legislativa tlačí na co největší energetickou efektivitu. Ten, kdo s budovou nic nedělal, dostane nově pravděpodobně horší třídu. Potkat to však může i ty, kdo dílčí renovaci provedli. Víc než kdy jindy se tak ukazuje, že průkazy rozhodují o hodnotě budovy a jejím osudu do budoucna.
Platí jednoduchá logika. Kdo dostal před deseti lety hodnocení B a nic s budovou neudělal, dostane velmi pravděpodobně hodnocení horší. Potkat to však může i ty majitele, kteří s objektem v posledních letech pracovali. „Je to z toho důvodu, že se změnil způsob hodnocení budov. Dříve se posuzovaly podle takzvané celkové spotřebované energie, teď rozhoduje to, kolik energie potřebuje budova z neobnovitelných zdroj, jako je uhlí,“ vysvětluje Jiří Španihel, certifikovaný energetický auditor a technický ředitel PKV.
Problematika se týká především těch, kdo chtějí svoje objekty prodávat nebo pronajímat. Jak ukazují aktuální zkušenosti energetických poradců z PKV, změna hodnocení objektů řadu majitelů překvapuje, nevědí o ní. „Ona přitom koreluje se strategií Evropské unie. Za deset let od doby, kdy byla povinnost průkazů uzákoněna, se posunuly technologie i možnosti, jak spotřebu energie snižovat. Proto se posunuje i hodnocení, které směřuje k uhlíkové neutralitě budov do roku 2050,“ vysvětluje Španihel.
Na hodnocení má vliv řada parametrů, postupně se stává komplexnějším. Vycházet se ale dá z toho, že čím víc energie budova spotřebuje, tím se její hodnocení zhoršuje. Nejlepším opatřením tak aktuálně je instalace fotovoltaické elektrárny, naopak vliv zateplení nebo obecně obálky budovy se zmenšil. „Jednotlivé typy energií mají své koeficienty, platí to tedy pro plyn i elektřinu. Hodnota koeficientu u elektřiny se ale mění v závislosti na tom, jak se mění energetický mix Česka – aktuálně produkujeme většinu elektřiny v uhelných elektrárnách, a tedy z neobnovitelných zdrojů. Jakmile přibude ještě víc fotovoltaik nebo do budoucna třeba větrné energie, bude se koeficient elektřiny snižovat a bude vnímána jako čím dál čistější. Proto se instalace fotovoltaiky vyplatí vždy,“ dává návod Španihel.
Pokud vlastník budovy neplánuje její prodej, získáním průkazu pro něj povinnosti končí. Pokud ale chce zabránit postupnému znehodnocení objektu nebo jeho hodnotu naopak navyšovat, je v jeho zájmu udržovat průkaz v co nejvyšší kategorii. Roste tak i role konzultantů, kteří dovedou navrhnout patřičná opatření. V PKV zaznamenávají i zájem o poradenství, jak dostat objekt do třídy A. Trh, banky i investoři totiž už teď upřednostňují objekty v lepším stavu. Tlak na vylepšování kondice budov je ale i u objektů v rukou samosprávy.
O PKV
Tuzemská jednička na poli konzultantů v energetice. Firmám, výrobním areálů, developerům, ale i městům a obcím zpracovává energetické audity, koncepce nebo průkazy energetické náročnosti budov. Následně navrhuje instalace obnovitelných zdrojů, které vedou k úspoře nákladů a větší energetické soběstačnosti. Mezi klienty společnosti patří například developer CTP, logistický holding HOPI, České dráhy, Jihomoravský kraj či Masarykova univerzita a mnoho dalších.
Zdroj: PKV
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.